Včelařská konference

Dobrý den. Mohl by mi někdo znalý prosím vysvětlit, jaká dezinfekce se používá při dezinfekci rukou proti sporám MVP? Věta o dezinfekci rukou je totiž přítomna snad v každé vyhlášce KVS, ale co si vybavuji, i třeba v knize Dezinfekce ve včelařství se k tomuto tématu kromě odmítnutí účinnosti přípravků na bázi alkoholu vlastně nic nepíše. Docela by mě to zajímalo, protože se nad tím člověk kolikrát při provádění profylaktické dezinfekce zamyslí... Předpokládám, že v případě rukou to roztok louhu a sava asi nebude.

"1000kč na včelstvo - spolehlivý způsob jak zničit české včelařství.
500 by taky možná stačilo. :-) "

Za socíku se platilo 120 za včelstvo na jeteli a 60 za včelstvo na řepce. To dneska odpovídá, přepočtem přes průměrný plat, zhruba 1200 a 600 Kč

RP:
Tak to jo, mně se zdálo hned divné, že by počet včelstev v ČR tak výrazně stoupl. Jinak to o dotacích nijak zvlášť nečtu. Jo, kdyby bylo třeba 300 nebo 500 na včelstvo, to by se ty články o dotacích teprve pořádně četly!!!!
-------
1000kč na včelstvo - spolehlivý způsob jak zničit české včelařství.
500 by taky možná stačilo. :-)

Karel

"Za Bé, klesá částka která se rozděluje. Původně byla tak malá, že prý vycházelo na včelstvo pod 50Kč. Naštěstí předseda Mandík využil kontaktů a tak se někde ještě nějaká mega našla. A díky tomu to je překvapivých 100Kč, místo očekávaných max 50. "

Tak to jo, mně se zdálo hned divné, že by počet včelstev v ČR tak výrazně stoupl. Jinak to o dotacích nijak zvlášť nečtu. Jo, kdyby bylo třeba 300 nebo 500 na včelstvo, to by se ty články o dotacích teprve pořádně četly!!!!

RP:
v úterý se v naší ZO rozdělovaly dotace a vypadá to, že přituhuje, když dotace byla napsaná 180 Kč na včelstvo a protože byla dělena na hodně včelstev, je 97 Kč na včelstvo.
------------------
čtením Včelařství jsme se před¨více jak pěti lety dozvídal každoročně -a zřejmě to tam p효í stále, že částka 180 je v zákoně jako maximální. I kdyby uhynulo 99% včeltevc, víc se nevyplatí a vrátí do st. rozpočtu.

Za Bé, klesá částka která se rozděluje. Původně byla tak malá, že prý vycházelo na včelstvo pod 50Kč. Naštěstí předseda Mandík využil kontaktů a tak se někde ještě nějaká mega našla. A díky tomu to je překvapivých 100Kč, místo očekávaných max 50.

ZO si můžou kontrolvat co chtějí, pokud si to na výročce odhlasují, jinak za dotaci zodpovídá včelař. Kontroluje stát, ale co si budeme povídat, je to nekontrolovatelné, tedy do celk. množství úlů. Že by včelař zrušil se včeltvy i úly - to bya asi nikdo nevěřil.
Karel

v úterý se v naší ZO rozdělovaly dotace a vypadá to, že přituhuje, když dotace byla napsaná 180 Kč na včelstvo a protože byla dělena na hodně včelstev, je 97 Kč na včelstvo.
Jako že je víc slyšet, aby se počet včelstev na dotaci konečně kontroloval, aby včelaři počet včelstev nenavyšovali.
To mně souznívá tadyhle s hlasy o těch pokutách za úhyny.
Dokonce byl v naší ZO přednesen návrh na soutěž, jako že by komis chodila na jednotlivá stanoviště jednotlivých včelařů a fotila je a bodovala a fotografie nejlepších stanovišť by byly potom zveřejňovány. Stejně tak opačně nejhorších stanovišť, kde by bylo výborem tlačeno na nápravu. A kdyby se to na té ZO odhlasovalo, bylo by to povinné pro všechny členy ZO. Takže by byla určitá automatická kontrola všech včelařů v ZO Nicméně neznám přesné pozadí toho návrhu, protože jsem na schůzi přišel později a co vím, vím jen z diskuze, takže je možné, že navrhovatel to podal jen z čirého nadšení.
Každopádně ten návrh přijat nebyl, výbor ZO ho upraví a předloží na další schůzi , tak jsem na to zvědav.

Každopádně dej dolů podložky a spočítej spad, jestli zapadá do předchozích spadů. Či budoucích, pokud bude ještě ošetření aerosolem v prosinci.
Zapadat do předchozích spadů znamená, že pokud byl po první fumigaci spad třeba 500 - 1000 roztočů, potom po druhé fumigaci by měl být spad takových cca 30 - 60 , možná 100 celkem a po třetí fumigaci potom spad 2 - 5 - 10 roztočů. Aspoň u mně to zhruba takhle klesá, pokud bych měl spad k tisícovce. Prostě ten pokles spadu po jednotlivých fumigacích musí být rovnoměrný. Pokud by ve spadu byl výpadek, znamená to, že bylo příliš zima a že se léčivo nedostalo dovnitř včel.

Aleš Molčík (89.24.7.86) --- 17. 11. 2011
Re: varidol (54783) (54788) (54793) (54795) (54801) (54803) (54806) (54810) (54828) (54829) (54833) (54859) (54860) (54862) (54863) (54864) (54865) (54866) (54868)
>S pokutovými bločky by se rozšířila i kontrola spadu. Stačilo kdyby v místech s hlášenými úhyny veterina, řešila letošní povinné hlášení zvýšeného spadu, jako šíření nebezpečné nákazy.<
------------------------------------------------------------
Když on pokutu umí dát každý blb který má k tomu pravomoc. To, že to veterina nedělá, svědčí o tom, že zde jsou rozumní lidé. Vědí, že "hodit" nařízení do vzduchoprázdna bez konkrétního určení povinnosti konkrétním osobám je neadresné a tudíž i nesplnitelné. Tak koho pokutovat? Dobrovolné funkcionáře OO nebo ZO a nebo jednotlivé včelaře? Již vidím to "nadšení advokátů a podávání žalob". Dalším důsledkem a to velmi pravděpodobným, by bylo hromadné skládání dobrovolných funkcí které dělají jednotliví funkcionáři zdarma. Tak se tedy ptám: "za co, soudruzi, za co"??..., pravilo okřídlené rčení z dob snad již minulých.
JK

Souhlas, mrkni se odpoledne, jestli mají rozvolněný chumáč, když ano, fumiguj a třeba ještě můžeš nějakou tou ranou na stěnu úlu včely víc rozrušit.
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Teplota pro Fumigaci
> Datum: 17.11.2011 12:53:20
> ----------------------------------------
> Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už
> 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včeelařím v 800 m n m
> ------------------
>
> Když vidím někde nastavený pěkný kulatý limit - třeba i u mě v práci, tak
> si z něj hlavu nedělám. Někod s epodíval ke stropu a řekl, že max. lisovací
> síla je 10kN. Spíě je zajímavý dodržet ten spodní, kde někod napsal že je
> to 3kN. To už zavání nějakou úvahou, výpočtem.
>
> No a 10stuoňů. :-) že by to tak skutečně vyšlo z mnoha experimentů, v
> zateplených i nezateplkených úlech, na sliníčku i na větru, s 10 mínus v
> noci a se poledním sluníčkem, nebo trvalých devět stupňů přes den a 5 v
> noci.
>
> Takto stanovené absolutní limity pro celou ČR a na všechny časy. Je třeba
> se z nich nepo... a používat hlavu. Z principu mohou být jen orientační.
>
> Důležitý je stav chomáče a to je na včelařovi. Jak to okoukne.
>
>
> Jinak tak slýchám že některá včelstva jsou slabá, já mám hlavně slabé
> některé oddělky, kam jsem nedával Gabon. Jinak zatím vesměs OK.
>
> Karel
>
>
>

Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včeelařím v 800 m n m
------------------

Když vidím někde nastavený pěkný kulatý limit - třeba i u mě v práci, tak si z něj hlavu nedělám. Někod s epodíval ke stropu a řekl, že max. lisovací síla je 10kN. Spíě je zajímavý dodržet ten spodní, kde někod napsal že je to 3kN. To už zavání nějakou úvahou, výpočtem.

No a 10stuoňů. :-) že by to tak skutečně vyšlo z mnoha experimentů, v zateplených i nezateplkených úlech, na sliníčku i na větru, s 10 mínus v noci a se poledním sluníčkem, nebo trvalých devět stupňů přes den a 5 v noci.

Takto stanovené absolutní limity pro celou ČR a na všechny časy. Je třeba se z nich nepo... a používat hlavu. Z principu mohou být jen orientační.

Důležitý je stav chomáče a to je na včelařovi. Jak to okoukne.


Jinak tak slýchám že některá včelstva jsou slabá, já mám hlavně slabé některé oddělky, kam jsem nedával Gabon. Jinak zatím vesměs OK.

Karel

"Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včelařím v 800 m n m"

Fumigace už nejspíš bude problematická. Ve dne je 7, ale v noci bude určitě dost pod nulou a včely tak budou i přes den v zimních chumáči.
Aerosol bude podstatně lepší, i za cenu toho, že ho bude nutné speciálně domluvit. A ten bych zas pro změu radil spíš později, kdy je stoprocentně jasné, že tam nebude plod.
Nebo že by přišlo nějaké výrazně jižní proudění, v noci + 5 nebo tepleji, ve dne + 15 st C.

Zajímal by mne názorna venkovní teplotu při fumigaci.Vyhlížím těch 10 c už 14dní a je tu maximálně 7 c přesto že je jasno.Včeelařím v 800 m n m

To je jednoduché, když nahlášení úhynů bude znamenat pokutu, tak včelaři prostě úhyny hlásit nebudou. Oddělky prohlásí za včelstva a bude to. Včelstvo není kráva nebo koza, kde každý jedinec má v uchu nacvaknutou svou značku a dá se tak přesně vystopovat, co se s tím jedincem stalo.
Když budou mít na konci léta méně včelstev než na jaře, tak prostě z nějakých důvodů "spojili" včely, protože jich nechtějí mít tolik .
Někteří monitorovat budou a někteří prostě udělají tohle.
To prostě nemá řešení, pokud nějaký komisař nemá co 15 dnů obcházet stanoviště a počítat úly, ze kterých to normálně létá. A chtít po včelaři vzorek včel a plástu z úlu, ze kterého to létat přestalo.

A jak to chcete prosazovat v oblasti, kde jaktěživ na varaózu nějaké hromadné úhyny nebyly, jako třeba tady na severní Moravě. Akorát se tím znechutí dobří včelaři.

Dobrý den přátelé včelaři,nemáte pocit že letos jdou včelstva do zimy slabší než jindy? Jen některé obsedají víc než 5 uliček.

S pokutovými bločky by se rozšířila i kontrola spadu. Stačilo kdyby v místech s hlášenými úhyny veterina, řešila letošní povinné hlášení zvýšeného spadu, jako šíření nebezpečné nákazy.

AM:
Jedy se do včelstva budou dávat dokud si včela s roztoči neporadí sama. Je to hlavně o tom, aby ošetření bylo max.účinné. To je jediný způsob, jak počet zásahů snížit. Experimentuje každý, kdo jde jinak než metodika. Metodika začíná u kontroly stavu spadu, od toho se odvíjí jaké léčivo použít v podletí a povinné je Varidol. A ten má také podmínky za kterých se může použít a kdy ne. Žádné ošetření není spásné, protože je to hlavně o kontrole spadu od kterého se veškeré zásahy odvíjí.
-----------

Takže další co si myslí, že monitoring je normální:-)

Jen malý nesouhlas. Jakmile tam nebudu v podletí a v létě cpát cokoli - gabon, Km, nebo šťavelku bezhlavě ale podle odhadu stupně napadení - u mě ale i v okolí - tak pak mě sensitivita mých včel k virozám a k Vd zajímá. Prostě jsou včelstva co vydrží delší intervaly bez ošetření.

Nehledě na to, že to je nejen o citlivosti včelstev ale taky včelařů. Jakmile někdo v okolí připustí kolapsy včelstev - hlavně od června do července, je to pak úplně jedno co máme v úlech. Pokud včelstvo dostaně plnou dardu od vyloupeného včelstva nemá moc šancí přežít - ať už vyloupí včlestvo kolabující na VD nebo na mor.

Takže monitoring považuji za rozumný bod v naší vyhlášce. Ať už zjišťuji napadení jakkoli - trubčí plod, spad, nebo cokoli jiného.
A dokonce vím o jiném kraji, kde když včelař nahlásil úhyny, tak veterina po zjištění že v létě nemonitoroval "vytáhla pokutové bločky". To by se nám státní rozpočet plnil kdyby se to rozšířilo.
:-)

Karel

"Jedy se do včelstva budou dávat dokud si včela s roztoči neporadí sama. Je to hlavně o tom, aby ošetření bylo max.účinné. To je jediný způsob, jak počet zásahů snížit."

No asi by šlo i u nás trvale chovat včely bez chemického ošetřování. Ale znamenalo by to přes léto u včel přerušovat plodování, jednou nebo i možná dvakrát za rok včely setřepat do rojáku , ošetřit třeba vysokou teplotou nebo něčím "málo chemickým" po čem většina roztočů spadne, pak hodit na mezistěny a nechat je vystavět, intenzívně rozmnožovat oodělky nebo jinak, aby se kompenzovaly časté zimní úhyny. A tak podobně.....
Znamenalo by to obrovskou pracnost a malinké výnosy medu, kalkulované cena kila medu by klidně mohla vycházet tak 500 - 1000 Kč za kilo....

Fakt je, že kdyby to na nějaké hodně velké ploše, třeba půlce Moravy, vydrželi včelaři více let, tak by automaticky docházelo k intenzívnímu výběru čím dál odolnějších včelstev, postupně by se ty tvrdé zákroky směřující k omezení roztoče mohly mírnit. Až by za nějaké léta 10 - 20 - 40 ?? let možná vznikla včela tak odolná k roztoči, že by šla chovat i současnými postupy zaměřenými na co největší produkci medu s co nejmenší pracností.

Jedy se do včelstva budou dávat dokud si včela s roztoči neporadí sama. Je to hlavně o tom, aby ošetření bylo max.účinné. To je jediný způsob, jak počet zásahů snížit. Experimentuje každý, kdo jde jinak než metodika. Metodika začíná u kontroly stavu spadu, od toho se odvíjí jaké léčivo použít v podletí a povinné je Varidol. A ten má také podmínky za kterých se může použít a kdy ne. Žádné ošetření není spásné, protože je to hlavně o kontrole spadu od kterého se veškeré zásahy odvíjí.
Četl jsem článek o vývoji šlechtění VT včely v USA. Tuším, že šlo o Minnesotu. Dovezli ruskou včelu, proběhlo nějaké překřížení, testování aby dosáhly vyšší stupeň varroatolerance. A prý největší problém je, že nemají komu tuhle včelu prodat. Protože varroatolerance není stupeň kdy včela si poradí s roztočem na 100% a vyžaduje tento chov chemické ošetření. A to jsou náklady, které včelaři mají i teď, takže nákup dražších matek nemá pro včelaře význam.

"S tím chrlením jedů jsme zajedno, ale to je předepsána v současné metodice, co se právě bezhlavě dodržuje bez diagnostiky. Gabon, 2x Varidol,aerosol (aceton s M10), na jaře nátěr s M1 a Varidolem, a leckde každoročně dokola. "

No, fumigace, aerosol ani nátěr plod mně jako chrlení jedu nepřipadá. Ty dávky jsou poměrně malé. Jedině Gabon, jeden až dva dny aplikace Gabonu považuji za rovnou jedné fumigaci či jednomu aerosolu. Pokud se dávkuje podle návodu a léčí podle návodu.
Pokud by se mělo léčení podle společných návodů opustit, podle mně by naopak v průměru množství léčiv cpaných do včelstev stouplo.

Jinak roztoči se u nás na severu Moravy nepřemnožují nebo jen málo, přitom podzim mně připadá, že je stejný třeba s Prahou , v předjaří a na jaře je pražská vegetace proti naší urychlena jen o takové 2 - 3 týdny. Možná by to chtělo podrobnější porovnání podle denních teplot.
Zima je u nás proti Praze znatelně tvrdší, pokud převládá na sever a východ od republiky tlaková výše a proudění je potom ze severovýchodu. Jako nyní. Ale jinak je stejná. Pokud prochází tlakové níže přes Alpy a Slovensko na sever, je u nás dokonce v zimě tepleji než v Praze.

S tím chrlením jedů jsme zajedno, ale to je předepsána v současné metodice, co se právě bezhlavě dodržuje bez diagnostiky. Gabon, 2x Varidol,aerosol (aceton s M10), na jaře nátěr s M1 a Varidolem, a leckde každoročně dokola.

Monitoring je asi jediný způsob, jak neprovést bezhlavé letní léčení. A to vede zřejmě k nízké účinnosti Gabonu v některých oblastech.


Jinak nám tady na horách se to kecá, když máme tuhé zimy a kratší plodové období v sezoně.

Karel

Já jsem totiž v oboru ochrany rostlin zažil něco pdobného před asi 25 roky a výsledek byl tentýš. Někteří zahrádkáři jako zběsilí lítali po zahrádkách a chrlili na ně různé jedy. Po pár letech to skončilo v naprosté tichosti.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 16.11.2011 10:41:57
> ----------------------------------------
> Pepan:
>
> Je tady taky ještě skupina, těch kteří pořád monitorují bezhlavě ošetřují a
> protože jim to samozřejmě stále padá tak ty okolní označí za bordeláře.
> (ždyť oni to dělají správně)
>
>
> ------------
>
> Zajímavé. Já si právě pamatuji jak kdysi Ing.Veselý každé léto ve
> Včelařství bojoval za to, aby si všichni včelaři dali do úlu dvojité
> podložky a monitorovali, že jinak nepoznají zdravotní stav včelstev a neví,
> jestli je to na Gabon, Formidol.
>
> Nějaké nové články že je to zbytečné, nebo i ty bouříš proti autoritám.
> :-)
> To jsem četl blbě, nebo byl Ing. Veselý pomýlený. Osobně jsme od něj
> slyšel přednášet o důležitosti letního monitoringu. 2006 na jaře v NASA na
> škol. nákaz. referentů.
>
>
> A vzory na tom západě, bohužel k naší malé zemi bez výzkumu - nezbývá než
> koukat do zahraničí. I ten Varidol a Formidol je ze Záapdu. A ten Formido
> Forte je jako kdyby vypadl z oka MG z USA:-)
>
>
> Karel
>
>
>

Pepan:

Je tady taky ještě skupina, těch kteří pořád monitorují bezhlavě ošetřují a protože jim to samozřejmě stále padá tak ty okolní označí za bordeláře. (ždyť oni to dělají správně)


------------

Zajímavé. Já si právě pamatuji jak kdysi Ing.Veselý každé léto ve Včelařství bojoval za to, aby si všichni včelaři dali do úlu dvojité podložky a monitorovali, že jinak nepoznají zdravotní stav včelstev a neví, jestli je to na Gabon, Formidol.

Nějaké nové články že je to zbytečné, nebo i ty bouříš proti autoritám. :-)
To jsem četl blbě, nebo byl Ing. Veselý pomýlený. Osobně jsme od něj slyšel přednášet o důležitosti letního monitoringu. 2006 na jaře v NASA na škol. nákaz. referentů.


A vzory na tom západě, bohužel k naší malé zemi bez výzkumu - nezbývá než koukat do zahraničí. I ten Varidol a Formidol je ze Záapdu. A ten Formido Forte je jako kdyby vypadl z oka MG z USA:-)


Karel

Kdo chce zkoušet tak, aby to mělo smysl, aby ostatním udělal cestu a ostatní to mohli používat, tak musí dodržovat nějaké zásady.
Pokud ty zásady nedodrží, tak může zkoušet do aleluja, stejně nikomu použitelnou cestu nevytvoří a navíc do problému zavede zbytečný zmatek, který naopak podstatu problému a správné řešení zamlží

Za prvé musí zkoušet tak, aby vyloučil náhodné vlivy, které jsou u jiných včelařů a v jiných časech jiné, neboli to, co nakonec objeví, musí být u jakýchkoliv libovolných dalších včelařů reprodukovatelné, musí vycházet stejně. Typická byla svého času aktivita lidových výzkumníků třeba kolem uteplených a neuteplených úlů, spousta lidí na zkoušení a následné diskuzi ztratila spoustu času a investovala spoustu peněz a stejně to dodnes není úplně vyřešené.

Za druhé než začne zkoušet, musí o té problematice něco vědet. Aby za prvé neobjevoval něco už dávno objevené a za druhé aby zkoušel ty správné věci. Třeba u fumigace by měl zhruba vědět, jak to odpařování a potom při ochlazování kouře asi skutečně probíhá...to znamená znát příslušné chemicko fyzikální děje.

V ton máš jistě Pravdu. Je však výzkumničení a výzkumničení.
Když se to dělá cíleně a se znalostí problému je to dobře.
Když se však jen nadává, na to, že někdo někomu něco nařizuje, sám si však není ochoten připustit chyby a vymýšlí si svoje neomylné postupy a tyto pak prezentuje jako jediné správné. námitky a oponenturu druhých pak prostě označí za jejich zabedněnost. (vždyť jen oni to dělají dobře)
Nebo jsou třebas i takoví kteří prostě vše, co se dělá doma, označí za špatné a jen to západní je pro něj to pravé ořechové.
Pak jsou zase takoví kteří to odfláknou a když to dopadne špatně tak z lehkým srdcem řeknou tak se m to jen zkusil. Vemou si však z toho poučení.
Je tady taky ještě skupina, těch kteří pořád monitorují bezhlavě ošetřují a protože jim to samozřejmě stále padá tak ty okolní označí za bordeláře. (ždyť oni to dělají správně)
Za nejhorší však považuji nařízení SVS kde jsou všechny DŘÍVE PRAKTIKOVANÉ postupy prostě sesypány, bez rozmyslu, na jeden papír (aby se náhodou na něco nezapomnělo). Ty chudáku včelaři se tím prokousej jak umíš. Do toho zmatku pak ještě vymyslí monitorování, které hlavně vyděsí ty méně zkušené začátečníky. Něco podobného vyšlo před léty i ve včelařství.
Autoři těchto blábolů prostě zapomněli dát tyto rozdílné postupy do souvislosti a jasně je od sebe oddělit a odůvodnit rozdíly v postupech. a včelařům nakonec nezbývá než zkoumat a zkoumat ji odzkoušené a tady na netu se pak odvolávat že v nařízení je to tak a tak. (Ještě, že tam přestali uvádět to pálení).

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Libor V. <libor/=/humlak.cz>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 16.11.2011 06:43:49
> ----------------------------------------
> S PavlemN a KaJim nelze než souhlasit. Nebýt výzkumničení a
> experimentování, tak dodnes sedíme na stromech, loupeme banány a děláme na
> sebe HUHU HAHA.
>
>
>

S PavlemN a KaJim nelze než souhlasit. Nebýt výzkumničení a experimentování, tak dodnes sedíme na stromech, loupeme banány a děláme na sebe HUHU HAHA.

Dobrý večer!
Jak tak čtu přízpěvky v diskuzi,napadla mě taková kacířská myšlenka.Příležitost pro provozovatele varoamonitoringu a jiným badatelům.Naskýtá se jedinečná možnost zmapovat co vše má vliv na výskyt a případne neblahé následky na jaře se spadem.Jak je vidět z konference je různá rozpracovanost fumigace.Mohl by někdo dat dohromady vzorek různých přístupů k fumigaci(termíny,počty zásahy)a jejich důsledů hlavně na jaře.Je mě jasné,že se takovéto ankety nemůže zůčastni takoví,kterému nestojí za námahu si přečíst ve Včelařství ani zakladní pravidla,takoví se školí až když se dělá aerosolovka(mám zkušené)Možná,že by tato anketa leccos naznačila.Jinak tomu Pánovi?co se nepodepsla a divil se.Letošní průběch podzimu přímo nařizoval začít fumigaci co nejpozději.Když počitám aerosolovku +-20.12 a odečtu 2x 10-12 dí což je obvyklé tak mě vychází doby knotové fumigace na tom není nic k divení.Chtěl bych vidět to klíckování matek při větším počtu včelstev a rozmarech podzimního včelaření,jak už předemnou někdo trefně předeslal.Zdravím

LP:
Tak to mě mrzí . Můj záměr byl ho naopak uklidnit ... :-)
S pozdravem Petr.

-----------
Mně by zajímala ta poznámka, že příští rok bude postupovat razantněji.
To by mě zajímalo, jak toto může nějaký začátečník ovlivnit, kromě toho, že udělá co se řekne.
A pokud by něco dělal i bez toho befelu, tak bude tady Pepanem a Radimem zařazen mezi ošklivé experimentátory.

Nehledě na to, že nátěr nepovažuji za něco běžného, a z logiky věci vyplývá, že 4. fumigace je rozumnější postup. Při nátěru by stejně fumigoval.

Karel

Tak to mě mrzí . Můj záměr byl ho naopak uklidnit ... :-)
S pozdravem Petr.

-----Původní zpráva-----
From: Radek Hubač
Sent: Tuesday, November 15, 2011 1:02 PM
To: Včelařská konference
Subject: Re: Re: Spad po třetí fumigaci

Myslím, že Petrův příspěvek s tou razancí mohl vyděsit začátečníka. Vzal
bych třeba v úvahu letošní extrémně dlouhý podzim. prostě bykl déle ve
včelách plod, což mohlo ovlivnit 3 fumigaci. Pamatuji roky, kdy 1. října
začalo mrznout a 15.3. roztálo. Byl problém kvůli teplotě i fumigovat. To
znamená, že pokud zachováš letošní postup a nebude-li významně jiný rozvoj
roztoče, nebudeš mít problém. Je to složité, faktorů ovlivňujících je mnoho,
začínajíc snůškou a konče spady.
Doporučuji sledovat, co jsi schopný a pokud bude nějaký dotaz, tak se hned
zeptat, tím se to brzy naučíš sám. Jediný problém je, že každý rok je ve
včelách jiný, nesnaž se dělat vzorce, pozoruj realitu a reaguj na situaci.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Spad po třetí fumigaci
> Datum: 13.11.2011 23:14:57
> ----------------------------------------
> Příteli, myslím, že byste tohle teď snad ani nemusel řešit. Spad prostě
> byl, jaký byl. S tím už teď asi nic moc nenaděláte. (Leda, že byste měl
> možnost si zajistit ještě jedno ošetření aerosolem). A pokud bude ve
> vzorcích trochu víc roztočů, tak si jen prostě na jaře uděláte jedno
> přeléčení navíc. Příští sezónu ale už asi budete proti roztočům postupovat
> razantněji ...
> S pozdravem
> Petr
> -----Původní zpráva-----
> From: JirkaV
> Sent: Sunday, November 13, 2011 8:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Spad po třetí fumigaci
> Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
> krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
> (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
> 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
> fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni.

JO to je.Jenže Matka Příroda má tuhle chemii patentovanou co je na
této nádherné modré panetě ŽIVOT ŽIVOTEM.Na to bychom asi přeci jen
neměli zapomínat.Neboť i my sami jsme vlastně chodící chemie.Nebo
né!


----- PŮVODNÍ ZPRÁVA -----
Od: "1.1628620073.1301340050.1305527235.1305567494.145; __utmz"
<e-mail/=/nezadan>
Komu: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Předmět: Re: Re: Re: co je to za rostlinu
Datum: 9.9.2011 - 23:15:45

> Ikdyž vracím půdě to co jsem z ní pěstovanou
> kulturo vyždímal v podobě
> hnoje, nebo kompostu je to pořád chemie.
>
> J.P.
>


--
Jak se vyhnout nachlazení a dalším zdravotním potížím v nepříjemném
podzimním období? Čtěte speciál Zdraví na podzim na
http://web.volny.cz/data/click.php?id=1290

Myslím, že Petrův příspěvek s tou razancí mohl vyděsit začátečníka. Vzal bych třeba v úvahu letošní extrémně dlouhý podzim. prostě bykl déle ve včelách plod, což mohlo ovlivnit 3 fumigaci. Pamatuji roky, kdy 1. října začalo mrznout a 15.3. roztálo. Byl problém kvůli teplotě i fumigovat. To znamená, že pokud zachováš letošní postup a nebude-li významně jiný rozvoj roztoče, nebudeš mít problém. Je to složité, faktorů ovlivňujících je mnoho, začínajíc snůškou a konče spady.
Doporučuji sledovat, co jsi schopný a pokud bude nějaký dotaz, tak se hned zeptat, tím se to brzy naučíš sám. Jediný problém je, že každý rok je ve včelách jiný, nesnaž se dělat vzorce, pozoruj realitu a reaguj na situaci.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: lokvenc.petr <lokvenc.petr/=/volny.cz>
> Předmět: Re: Spad po třetí fumigaci
> Datum: 13.11.2011 23:14:57
> ----------------------------------------
> Příteli, myslím, že byste tohle teď snad ani nemusel řešit. Spad prostě
> byl, jaký byl. S tím už teď asi nic moc nenaděláte. (Leda, že byste měl
> možnost si zajistit ještě jedno ošetření aerosolem). A pokud bude ve
> vzorcích trochu víc roztočů, tak si jen prostě na jaře uděláte jedno
> přeléčení navíc. Příští sezónu ale už asi budete proti roztočům postupovat
> razantněji ...
> S pozdravem
> Petr
>
> -----Původní zpráva-----
> From: JirkaV
> Sent: Sunday, November 13, 2011 8:27 PM
> To: Včelařský mailing list
> Subject: Spad po třetí fumigaci
>
> Prosím o názor, jaký je ještě přijatelný spad po třetí fumigaci. Včelařím
> krátce. Loni jsem měl po třetí fumigaci spad v jednotkách, průměrně asi 3
> (v zimní měli pak byla 0). Letos byl spad po třetí fumigaci v průměru asi
> 15 a mám obavy, že v zimní měli bude nad 3 roztoče. Celkově mi letos po
> fumigaci napadalo asi 3x víc roztočů než loni.
>
>
>
>

Zajímalo by mě, jak se kdo dívá na zaklíckování matek.

Totiž od srpna se počet dní či rovnou počet hodin vhodných pro práci ve včelstvu každý měsíc snižuje. Ćím pokročilejší podzim, tím déle je třeba čekat na vhodné počasí, za kterého se dá do včelstva jít a tu matku najít a zaklíckovat. A potom později vypustit.

Kdo je třeba furt doma a má těch včelstev málo, není pro něho problém počkat na ten jeden dva dny 2 -3 hodiny kolem poledne, kdy je vhodná teplota, třeba jednou za 14 dnů , pokud vůbec přijde, třeba i v prosinci. Kdo pracuje, musí mu teplé dny trefit na sobotu nebo neděli, aby to mohl udělat, v prosinci to je prakticky nemožné, v listopadu hodně obtížné, v říjnu to je možné. kdo třeba má hodně včelstev, tak aby to stihl, potřebuje zaklíckování provést už v září a vypouštění matek tak třeba do poloviny října, později by to třeba už nestihl...
Je to tak s tím klíckováním?

Vypouštění matek z klícek by šlo při patřičné úpravě klícky třeba dělat i bez otevírání úlu, otevřít klícku třeba nějak tahem za drátek trčící z úlu nebo tak nějak, to je ale jen momentální nápad.

" fumigací nebo aerosolem ničíme přeživší Vd pro další včelařský rok a čím později to uděláme tím většího úspěch dosáhneme.
Proto tvrdím "práce kvapná Málo platná". Plakat budou ti co na konci října a zač. listopadu hrdě oznamovali "mám hotovo""

No, já v časné fumigaci nevidím problém, pokud v blízkosti nejsou neošetřená včelstva, která by byla vylupována. Řekl bych, že leckde je ta podmínka splněna. Leckde ale ne.
Reálné a optimální podle mně asi bude kombinace 2 fumigací v říjnu a jeden aerosol v prosinci.
Fumigace v říjnu pro ty, kdo zapracují a ve včelstvech zaklíckují matky. Takže je budou mít spolehlivě bez plodu a tím účinnost fumigace bude velmi vysoká až stoprocentní.
Aerosol v prosinci pro ty, co nezaklíckují matky a jako pojistka pro případ, že po fumigaci se zaklíckovanými matkami se přece jen nalezne v blízkosti nějaké zamořené vylupované včelstvo.

Já to uvedu v příkladech:
proti obaleči stříkáme v době květu, a ne až jsou jablka červivá.
proti plísni bramborové za krásného počasí kdy je vzduch plný spor a ne až jsou brambory flekaté.
ruce si umýváme pořád a ne až dostaneme sračku.
Gabonem nebo KM zajišťujeme životaschopnou generaci zimních včel a fumigací nebo aerosolem ničíme přeživší Vd pro další včelařský rok a čím později to uděláme tím většího úspěch dosáhneme.
Proto tvrdím "práce kvapná Málo platná". Plakat budou ti co na konci října a zač. listopadu hrdě oznamovali "mám hotovo"
Varoamonitoring nám zase ukazuje jak moc jsme to dělali špatně.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 15.11.2011 10:03:22
> ----------------------------------------
> "a) při každém zjištění nákazy zareagovat a zakročit. V poměrně hodně
> případech je již pozdě něco zachraňovat a je to hodně pracné a náročné na
> finance. Vidíme sice poničení škůdce ale důsledky již nejdou napravit
> b) Znát přesně vývojové cykly škůdce, využít jeho nejslabší článek vývoje a
> tam zakročit preventivně. Je to mnohem účinnější a méně náročné jak na
> peníze nebo práci. Nevidíme sice poničené škůdce avšak nevznikají ani
> škody."
>
> Já to zatím vidím tak, že v roce roztočové kalamity část včelařů stihne
> léčit včas, větší část rozhodne ne. Další rok, když už ty nejvíc přemnožená
> ohniska jsou přes zimu vyhynulá nebo byla intenzívně léčena na jaře, takže
> roztočů je málo, všichni potom plošně léčí Gabony a vícenásobnými
> fumigacemi nebo aerosoly a právě často ty nejzdravější a na přemnožení
> roztočů nejodolnější včelatva, oddělky s mladými letošními matkami
> vytvořené jako náhrada uhynulých včelstev. Taky lidoví experimentátoři pod
> tlakem úhynů přestávají experimentovat a vracejí se k léčení podle návodů.
> další rok intenzívní léčení pokračuje, i když roztočů je díky tomu
> intenzívnímu léčené ještě méně.
> Potom je kalamita prohlášena za zdolanou, intenzita léčení se vrací na
> původní úroveň, rok od roku se provádí nedbaleji, rok od roku lidoví
> výzkumníci léčí svými metodami čím dál více včelstev , zatímco počet
> roztočů zase rok od roku pravidelně roste. Dokud zase nedosáhne úrovně, kdy
> začnou v podletí hynout včelstva, pak se zase celý cyklus opakuje.
>
> Včelař, který to sleduje, první rok, kdy hynou včelstva, léčí včelstva
> pořádně. Druhý rok , pokud má malý spad, může včelstvům od léčení či sobě
> od pracnosti víceméně ulevit. Třetí rok, kdy všichni kolem blbnou s
> intenzívním léčením a případně čtvrtý rok potom taky uleví. A další roky
> potom zvyšuje intenzitu léčení až na hranici, kterou mu dovoluje předpis
> své krajské veteriny. Dokud zase nezačnou hynout včely, ovšem na 99 % ne
> tomu včelaři, který léčí takhle.
>
>
>

"a) při každém zjištění nákazy zareagovat a zakročit. V poměrně hodně případech je již pozdě něco zachraňovat a je to hodně pracné a náročné na finance. Vidíme sice poničení škůdce ale důsledky již nejdou napravit
b) Znát přesně vývojové cykly škůdce, využít jeho nejslabší článek vývoje a tam zakročit preventivně. Je to mnohem účinnější a méně náročné jak na peníze nebo práci. Nevidíme sice poničené škůdce avšak nevznikají ani škody."

Já to zatím vidím tak, že v roce roztočové kalamity část včelařů stihne léčit včas, větší část rozhodne ne. Další rok, když už ty nejvíc přemnožená ohniska jsou přes zimu vyhynulá nebo byla intenzívně léčena na jaře, takže roztočů je málo, všichni potom plošně léčí Gabony a vícenásobnými fumigacemi nebo aerosoly a právě často ty nejzdravější a na přemnožení roztočů nejodolnější včelatva, oddělky s mladými letošními matkami vytvořené jako náhrada uhynulých včelstev. Taky lidoví experimentátoři pod tlakem úhynů přestávají experimentovat a vracejí se k léčení podle návodů. další rok intenzívní léčení pokračuje, i když roztočů je díky tomu intenzívnímu léčené ještě méně.
Potom je kalamita prohlášena za zdolanou, intenzita léčení se vrací na původní úroveň, rok od roku se provádí nedbaleji, rok od roku lidoví výzkumníci léčí svými metodami čím dál více včelstev , zatímco počet roztočů zase rok od roku pravidelně roste. Dokud zase nedosáhne úrovně, kdy začnou v podletí hynout včelstva, pak se zase celý cyklus opakuje.

Včelař, který to sleduje, první rok, kdy hynou včelstva, léčí včelstva pořádně. Druhý rok , pokud má malý spad, může včelstvům od léčení či sobě od pracnosti víceméně ulevit. Třetí rok, kdy všichni kolem blbnou s intenzívním léčením a případně čtvrtý rok potom taky uleví. A další roky potom zvyšuje intenzitu léčení až na hranici, kterou mu dovoluje předpis své krajské veteriny. Dokud zase nezačnou hynout včely, ovšem na 99 % ne tomu včelaři, který léčí takhle.

"J.B. : do letošního roku když jsem četl nebo slyšel komentáře k přemnožení roztoče a uhynum vždy jsem si říkal něco zanedbali. Do letošního roku jsem nepoužíval KM a neměl jsem problémy. "

Hm, u mně to zatím stále vypadá beze změny stejně jako posledních 20 let. To znamená, že pokud budu léčit podle návodu, 2 fumigace, jeden aerosol plus případně nátěr plodu na jaře, a dodržovat ten návod, tak zatím tady na severní Moravě je varaóza bez problému. A to mám ještě rezervu v klíckování matky, to jsem zatím je vyzkoušel, ale nedělám to.
Fakt je ale taky, že momentálně nejsem nějak zvlášť zaměřený na výnos medu.

J.B. : do letošního roku když jsem četl nebo slyšel komentáře k přemnožení roztoče a uhynum vždy jsem si říkal něco zanedbali. Do letošního roku jsem nepoužíval KM a neměl jsem problémy.

Letos to neplatí
Užil jsem všechny prostředky a myslím že jsem nedělal chyby a přes to mám vyšší spady po 3 až 4 ošetřeních tvrdou chemií (+minimálně 2 ošetření gabon a KM) než jsem míval 10 let zpět.
Kaji:
Cykly jsou naprosto normální, i v systému parazit - hostitel.

J.B.:
"Roztoči i po vícenásobném ošetření varidolem fumigaci i aerosolem padají
U mne z 25ti včelstev jsem v minulém týdnu měl po aerosolu M1 ještě asi u tří včelstev spad 30 roztočů.

R. Polášek :
A není to tím, že včely ještě plodují?

J.B.: né není to plodováním.
Před všemi fumigacemi jsem odstranil,vidličkou vydloubal plod (nebo jsem ho vyjmul a dal k oddělkům která jsem fumigoval až po vyběhnutí plodu).

Dával jsem gabon, následně formidol , nasledně KM 65% i 4x,
minimálně,2 fumigace a aerosol M1 a přes to jsem měl u 3 včelstev spad 30roztočů. To jsem v minulosti neměl.

Připisuji to cyklu vývoje roztoče.
Letošní cyklus je pro roztoče příznivý.
A pravděpodobně je i roztoč rezistentnější na léčiva.
U nás již nějaké uhyny včelstev byly ale protože o tom nikdo rád nemluví tak se nic neví.
Příznívý rok pro VD může být nebo je jen záležitostí místní.

Reakci jsem měl od přednášejícího z jižní Moravy: My máme na Jížní Moravě tepleji vice cyklů plodu i roztoče každy rok a tak máme větší problémy každy rok. Letos máte vice cyklů plodu včel i roztoče i vy v Čechach a tak máte a budete mít větší problémy letos i vy.
J.B.

Jsou však dva způsoby boje se škůdci (to platí i pro rostliny a houbové choroby)
Za:
a) při každém zjištění nákazy zareagovat a zakročit. V poměrně hodně případech je již pozdě něco zachraňovat a je to hodně pracné a náročné na finance. Vidíme sice poničení škůdce ale důsledky již nejdou napravit
b) Znát přesně vývojové cykly škůdce, využít jeho nejslabší článek vývoje a tam zakročit preventivně. Je to mnohem účinnější a méně náročné jak na peníze nebo práci. Nevidíme sice poničené škůdce avšak nevznikají ani škody.
Z bodu b) vychází právě metodika Dolu.
Monitoring nás naopak tlačí do systému bodu a). To je vlastně jeho úskalí

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: JosPr <JozaProchazka/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 14.11.2011 18:44:37
> ----------------------------------------
> Kyselina mravenci je snadno dostupna,navic kvuli ni nemusi nikdo schuzovat
> a pocitat kapky a pasky...Skromny tip:50 % vcelaru ani nevi jak takova
> odparna deska vypada,natoz aby ji pouzili,kdyz Svs nenaridi Gabon.Nez cekat
> na doporuceni,je lepsi okamzite na spad roztocu zareagovat...Jenom ze to by
> nase clenska zakladna musela prestat papouskovat moudra zhora a taky se
> naucit rozhodovat sama za sebe.Ne Svs,ale vcelar ma znat stav svych
> vcelstev,ne az mu nekdo oficialne nakuka co ma delat...Ale to snad prijde
> casem...JosPr
>
>
>

Technologická přesnost pro výrobu čehokoliv je 2% pro zemědělská zařízení našeho typu -+ cm Pokud však by jsi chtěl supr přesné úly tak desky musíš napřed rozřezat na hranolky , ty pak opět sklížit tak aby se střídal sklon let a teprv nakrátit.
Proto také někteří výrobci dělají úly jen z malých latěk. Dnešní včelařství tento systém opouští a používá tenkostěnné úly. Také včelaři dnes zjišťují, že ty fuky včelám stejně nevadí.

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Vlhkost ?eziva
> Datum: 15.11.2011 08:01:23
> ----------------------------------------
> "Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na
> výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let
> přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké
> vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových
> desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod
> střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být
> vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ?
> Vlhkoměr si můžu pujčit. "
>
> Dřevo není nikdy přeschlé, jeho vlhkost se nakonec ustálí na nějakých 10 -
> 20 % podle okolí. a i nadále podle vhkosti okolí se jeho vlhkost a tím i
> rozměry mírně mění, jak stále pracuje.
> Podstatou kvalitních nástavků je s tím pracováním počítat. Používat hodně
> široké desky ve snaze ušetřit řezy, šrouby či hřebíky a nějaké dřevo je
> chybné, protože taková deska má na různých místech jiný sklon let ve dřeve
> a tudíž odlišně pracuje, kroutí se potom i přes sešroubování nebo dokonce
> deformuje celý nástavek. Stejný úsek dělaný z více užších destiček se
> akorát o ten milimetr zvětšuje či zmenšuje, ale jeho rovnost zůstává. Taky
> by se neměla do celku kombinovat dřeva různých původů, hustot atd, která s
> vlhnutím a vysycháním pracují s různou intenzitou a pokud jsou v tom
> nástavku nějak asymetricky, celý nástavek se potom taky kroutí. Pokud se ty
> dřeva uspořádají tak, že se nástavek při vlhnutí a vysychání pouze zvyšuje
> a snižuje o nějaký ten zlomek milimetru , je to správně udělaný nástavek.
> Používání dřeva hodně odlišného původu do jednoho nástavku je taky vhodné
> promyslet z hlediska životnosti. Řídké dřevo oproti hustému něbo dokonce
> řídké levné listnaté dřevo má proti hustému jehličnatému znatelně nižší
> životnost, v jednom nástavku zhnije podstatně dřív a kvalitní hustší dřevo
> je tam potom zbytečně promarněné.
>
>
>

"Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit. "

Dřevo není nikdy přeschlé, jeho vlhkost se nakonec ustálí na nějakých 10 - 20 % podle okolí. a i nadále podle vhkosti okolí se jeho vlhkost a tím i rozměry mírně mění, jak stále pracuje.
Podstatou kvalitních nástavků je s tím pracováním počítat. Používat hodně široké desky ve snaze ušetřit řezy, šrouby či hřebíky a nějaké dřevo je chybné, protože taková deska má na různých místech jiný sklon let ve dřeve a tudíž odlišně pracuje, kroutí se potom i přes sešroubování nebo dokonce deformuje celý nástavek. Stejný úsek dělaný z více užších destiček se akorát o ten milimetr zvětšuje či zmenšuje, ale jeho rovnost zůstává. Taky by se neměla do celku kombinovat dřeva různých původů, hustot atd, která s vlhnutím a vysycháním pracují s různou intenzitou a pokud jsou v tom nástavku nějak asymetricky, celý nástavek se potom taky kroutí. Pokud se ty dřeva uspořádají tak, že se nástavek při vlhnutí a vysychání pouze zvyšuje a snižuje o nějaký ten zlomek milimetru , je to správně udělaný nástavek.
Používání dřeva hodně odlišného původu do jednoho nástavku je taky vhodné promyslet z hlediska životnosti. Řídké dřevo oproti hustému něbo dokonce řídké levné listnaté dřevo má proti hustému jehličnatému znatelně nižší životnost, v jednom nástavku zhnije podstatně dřív a kvalitní hustší dřevo je tam potom zbytečně promarněné.

"O fumigaci se ale v literatuře píše něco jiného. A protože se fumigant šíří na molekulární úrovní vzduchem nezdá se, že by ho včely dokázaly odvětrat:
Fumigace je způsob boje se škůdci pomocí účinných látek v plynné formě (molekuly ve vzduchu). Oproti aplikaci aerosolů (pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) má plyn jiné vlastnosti. Největší výhodou je prostupnost molekul plynu do cílového substrátu (difuze) a naopak jeho unikání z něj. Aerosoly zůstávají v povrchových vrstvách. Účinnost ošetření fumigací je vynikající. V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu.
Fumiganty jsou chemické látky, které se za běžných atmosférických podmínek vyskytují v plynné formě. Jedná se jedovaté látky klasifikované jako vysoce toxické (T+). Nejběžněji používaným fumigantem je fosforovodík. Další jsou nejrůznější zápalné dýmovnice, u kterých bývá účinnou látkou pyretroid (syntetická insekticidní látka). Tyto látky jsou zdraví škodlivé (Xn). Fumigaci smí provádět jen řádně školený pracovník."

To jsou s prominutím pěkné nesmysly. Pokud máte mluvit o plynné formě toho léčiva, musíte zase znát fyzikální konstanty té chemikálie. Musíte vědět teplotu varu, musíte znát parciální tlak par při aplikační teplotě a ještě pár dalších věcí. Z toho, co se dá z chemického vzorce Amitrazu a ještě víc z fluvalinátu odhadovat,dojde k odpaření léčiva teplotou toho hoření, ovšem takřka vzápětí dojde k ochlazení těch zplodin a následně ke kondenzací na kapalinu. V čistém vzduchu by docházelo ke vzniku mlhy léčiva ve vzduchu, taky dojde k jejímu naabsorbování na částečky kouře , které budou fungovat jako kondenzační centra. Takže definitivně velikost účinných částic při fumigaci je určena velikostí částic toho kouře.
To už je lepší ten olej, kde velikost částic s léčivem je určena velikostí zkondenzovaných částic oleje.

"V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu."
Tak to je věta stoprocentně převzatá z nějakého reklamního letáku určeného k oblbování neznalých důvěřivých nakupujících. To, jestli někde zůstanou nějaká rezidua nebo nezůstanou je určena dohromady chemickou reaktivitou látky, afinitou látky k danému prostředí a koncentrací látky při aplikaci. Selským rozumem, pokud má být látka na roztoče účinná, musí být účinná i ve smyslu pozůstatku nějakých reziduí, tomu se nedá vyhnout.

Fosforovodík (fostin PH3 ) je hořlavý , dokonce za určitých podmínek až samozápalný plyn, který nemá s fumigací nic společného. Je prudce jedovatý a používá se pro trávení hlodavců. Tušim fosfid zinku je ta účinná látka, kterou hlodavec sežere nebo která se strčí do nory a která reakcí s vlhkostí se rozloří na fosforovodík.

AM:
Já bych měl takový názor, že slušných výsledků se při fumigaci dosahuje. Jenomže s periodou 5let na úhyny. A to si myslím, protože ti co mívají úhyny, nepoužívají aerosol v daných termínech bez plodu.

----
Já si právě VAT koupil na podzim 2005. V té době místní ZO ustoupila od aerosolování. Takže podzim/zima 2005,2006 i 2007 jsem aersoloval. Tehdy jsem zkoušel, zda to nedělat 3x, jestli je to rychlejší než otvírat víka, zandavat česna, čekat hodinu atd.


Takže to podle mě není zázrak.

Úhyny nejsou proto, že se hubí na podzim míň účinně, ale že je už víc VD obecně, a nedělá se nic v létě a v podletí!

Po 1997, 2002,2007 nebyly následující roky žádní VD i bez letního hubení.
Cykly jsou naprosto normální, i v systému parazit - hostitel.

Tady u nás se po dotacích pořídiy vyvíječe a kompresory, takže se aerosoluje už pár let, ale včelstva jim prý letos hynula stejně.

Sousedce dokoce foukali vloni dvakrát, ale stejně přišla v srpnu o dvoje.

Karel

Dřevo je živý materiál, to pracuje vždy. Vlhkost řeziva na úly se používá od 11% níž. 8% je vlhkost truhlářského řeziva. Aby dřevo minimálně pracovalo musí být slepeno(spárovka) Jednotlivé lamely by neměly být širší 80mm a lepit střídavě levá a pravá strana nahoru. Pravá strana je směrem ke středu(pohled na průřez) a pravou stranou se skládá nahoru i do hráně. Nejlepší řezivo je středové prkno, to pracuje minimálně, dřeň se vyřízne.

Já bych měl takový názor, že slušných výsledků se při fumigaci dosahuje. Jenomže s periodou 5let na úhyny. A to si myslím, protože ti co mívají úhyny, nepoužívají aerosol v daných termínech bez plodu. Ono tohle zařízení zase tak rozšířené není. Samozřejmě, že se na tom projeví i to, že včelař si nekontroluje spad a nepřeléčí včas KM a čeká až na konec snůšky a vložení Gabonu. Je to vždy součet chyb. Já mám takovou zkušenost, že když používám aerosol 2x v období bez plodu, tak další rok v červenci je roztočů ve spadu tak málo, že KM je záležitostí prevence a odlehčení od roztočů pro líhnoucí zimní generaci. Stejné to bylo s kontrolou spadu v létě i letos.

Těžko poradit, pokud nebudou úly pod střechou, ale postavíte je volně
ven, připravte se na to, že dřevo pracuje. V létě je teplo a sucho, na
podzim je pak většinou vlhko, taky někdy prší, atd. :)

Nejdůležitější je asi konstrukce nástavku, jestli dáte desky natupo k
sobě a nebo použijete nějaké spojení pero-drážky, čepy atd. Tyto spoje
asi dokáží hodně dřevo podržet.

V každém případě, před výrobou nástavků je dobré o dřevu si něco
naštudovat, základ je asi vědět co je pravá a co levá strana prkna, jak
se mění které rozměry při sesychání dřeva, jak se prkno s vlhkostí
prohýbá a z toho pak vyplývá jak orientovat prkna při sestavování
nástavku aby byly co nejméně namáhány hřebíky-vruty.



Pokud je už dřevo suché, může se s vlhkostí už jen zvětšit, což je lepší
situace, než dělat nástavky z mokrého dřeva, které se pak seschne
(klidně o 5 i více procent dle výchozí vlhkosti) a to pak mám nástavky
hned o pár milimetrů menší než jsem původně chtěl a včelí mezera může
být hned fuč :)


Pokud budete dělat nástavky tím nejjednoduším způsobem, tj. desky natupo
k sobě, je třeba dávat prkna levou stranou dovnitř, spojení provést
pořádnými vruty, ty jdou potom znovu dotáhnout a dřevu tak domluví pokud
dojde k prohnutí dřeva a tím k odchlípnutí stěn nástavku. Určitě co
považuju za nutné, je si předvrtat díry do těch desek, kde budou
hlavičky vrutů, na vrták si dát ještě záhlubník, tím na jednu operaci
vyvrtám díru skrz desku a ještě udělám zahloubení pro hlavičku vrutu.
Bez toho předvrtání a zahloubení pak dochází hodně k praskání dřeva při
dotahování vrutů.


U rámků je situace lepší v tom, že dřevo mění svoje rozměry se změnou
vhlkosti minimálně ve směru po délce vláken (0,3%), takže 20cm dlouhá
loučka bude suchá i mokrá skoro pořád mít délku těch 20cm. Ovšem ve
směru napříč přes léta (jsou tam dva možné směry, nastudovat v
literatuře) dochází ke změně rozměrů 5až10% V praxi se mě to projevuje
asi tak, že udělám nové rámky, loučky jsou krásně rovné, v úle potom v
místě, kde je v loučce třeba suk, dojde se změnou vlhkosti k
nerovnoměrným změnám v rozměru profilu dřeva a loučka se prohne
nahoru-dolů a nebo vybočí vpravo-vlevo, podle toho, jak je dřevo
rostlé. Potom co jsem si udělal rámky ze smrkového dřeva se suky, jsem
pochopil, přoč je na rámky dobré lipové dřevo - nemá suky a loučky se
pak prostě různě nekroutí :)


Dřevo v kombinaci se změnami vlhkosti je dost problém, ale pokud máte
úly ve včelínu tak dřevo nebude tolik trpět od počasí a problémům se
dost vyhnete. Já mám úly venku a asi jediný jak nástavky ochránit je
parafinování ....


petr j.




On 14.11.2011 14:55, Pepek Langstroth 3/4 wrote:
> Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu
> nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé
> desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle
> neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a
> ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i
> při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby
> dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit.
> Děkuji za rady
> Pepek Langstroth3/4
>

vsusicky:
O fumigaci se ale v literatuře píše něco jiného. A protože se fumigant šíří na molekulární úrovní vzduchem nezdá se, že by ho včely dokázaly odvětrat:
Fumigace je způsob boje se škůdci pomocí účinných látek v plynné formě (molekuly ve vzduchu). Oproti aplikaci aerosolů (pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) má plyn jiné vlastnosti. Největší výhodou je prostupnost molekul plynu do cílového substrátu (difuze) a naopak jeho unikání z něj. Aerosoly zůstávají v povrchových vrstvách. Účinnost ošetření fumigací je vynikající. V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu.

---------------------
Pokud je to na můj příspěvek, tak já netvrdím, že jej včely vyvětrají, ale snaží se jej vyvětrat. Nebo co to dělají, když se rozhučí a rozlezou po úle a na česně mávají křídly. Takže účel je splněn a chomáč je rozvolněný.

Právě asi princip zplynování či co to je oleje s nosičem vytvoří dost kouře. A vydrží v úle pěkně dlouho. U kousku papírku je ho podstatně míň, ale i s ním se dá dosáhnout slušných výsledků.

Karel

Tento komentár som písal na Konferenci asi pred tromi- dvomi rokmi, skúste konfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak v Taktik-u je v jednom litre 125 gr amitrazu a 875 gr inertné prísady.

Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém, čím akarida zabije.
Práve pre tieto vlastnosti, je amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli. Majitelia vykurovačov ako je npr WARFUM, a iných pop domácky vyrobených prístrojov, letáče nauzatvárajú. Ja mám odskúšané spaľovanie prúžkov s dvomi kvapkami Takticu v podmete a je úspešné aj pri otvorenom letáči, fumigant zo zapáleného prúžka prudko stúpa hore a čas do jeho odchodu z úľa úplne stačí.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby amitrarz zhrel.
Diskutoval som na Konferenci, kde mi niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný,lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný
spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a moje včely žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, ktorý vytvára vraj rezistentnosť klieštikov. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále
je účinný.

vsusicky napísal dobrý komentár, ktorý sa líši od názorov na tomto fóre, takže ba si ho mali prečítať a svoje názory opraviť.

Tento komentár som písal na Konferenci asi pred tromi- dvomi rokmi, skúste konfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak v Taktik-u je v jednom litre 125 gr amitrazu a 875 gr inertné prísady.

Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém, čím akarida zabije.
Práve pre tieto vlastnosti, je amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli. Majitelia vykurovačov ako je npr WARFUM, a iných pop domácky vyrobených prístrojov, letáče nauzatvárajú. Ja mám odskúšané spaľovanie prúžkov s dvomi kvapkami Takticu v podmete a je úspešné aj pri otvorenom letáči, fumigant zo zapáleného prúžka prudko stúpa hore a čas do jeho odchodu z úľa úplne stačí.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby amitrarz zhrel.
Diskutoval som na Konferenci, kde mi niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný,lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný
spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a moje včely žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, ktorý vytvára vraj rezistentnosť klieštikov. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále
je účinný.

vsusicky napísal dobrý komentár, ktorý sa líši od názorov na tomto fóre, takže ba si ho mali prečítať a svoje názory opraviť.

Tento komentár som písal na Konferenci asi pred tromi- dvomi rokmi, skúste konfrontofať svoje poznatky s týmito tvrdeniami, sú zaujímavé.

Na google som si pomocou hesla "Taktic amitraz" vyhľadal niečo o amitraze. Z anglického jazyka "naskočí" slovenský alebo český kostrbatý preklad, ale podstatu sa dozviete.
Inak v Taktik-u je v jednom litre 125 gr amitrazu a 875 gr inertné prísady.

Ja som hľadal aj iné údaje o amitraze a našiel som celkom zaujímavé údaje o jeho vlastnostiach (ovšem ak som správne pochopil nesúrodý preklad do slovenčiny) npr.:

- fumigant pôsobí na Vd cez trachey-vzdušnice a tak cez nervový systém, čím akarida zabije.
Práve pre tieto vlastnosti, je amitraz vhodný na fumigáciu a jeho zásah je dokonalý. Na Vd účinkuje aj pri netesnom úli. Majitelia vykurovačov ako je npr WARFUM, a iných pop domácky vyrobených prístrojov, letáče nauzatvárajú. Ja mám odskúšané spaľovanie prúžkov s dvomi kvapkami Takticu v podmete a je úspešné aj pri otvorenom letáči, fumigant zo zapáleného prúžka prudko stúpa hore a čas do jeho odchodu z úľa úplne stačí.

- jeho jedovatosť je zaradená do tretej stupnici, preto je hádam najmenej nebezpečný pre včely. Aj pre ľudí

- dokonca sa neviaže na na vosk, čo by bolo vynikajúce poznanie, ak...?
Malo by to byť aj pri mede, ale tam sú určité tolerancie, takže to môže byť aj inak.

- čo ma zaujalo, samotný amitraz je nehorľavý, čo značí, že teplota nosiča pri jeho horení, neničí amitraz, lebo tá sa odparí bez toho, aby amitrarz zhrel.
Diskutoval som na Konferenci, kde mi niektorí autori vytýkali, že môj spôsob úpravy fumigačného papierika do obráteného véčka je neprípustný,lebo pri vodorovnom uložení (oni praktizujú prísne vo zvislom uložení v mieste kde sa odoberie plást v mieste kde sú včely). Ja mám zaužívaný
spôsob vo vodorovnej polohe a vždy pod plástami už 28 rokov a moje včely žijú! Potom naozaj platí, že amitraz je nehorľavý a preto pri horení nosiča sa likvidačná látka amitraz bezpečne odparí.

- pokiaľ amitraz ( je jedno, či je to Taktik, Mitac -ten už nie je v predaji, Avartin, Varidol) používame ako fumigant, ktorý vytvára vraj rezistentnosť klieštikov. Prax to potvrdzuje, veď u nás sa už používa 24-28 rokov a stále
je účinný.

vsusicky napísal dobrý komentár, ktorý sa líši od názorov na tomto fóre, takže ba si ho mali prečítať a svoje názory opraviť.

O fumigaci se ale v literatuře píše něco jiného. A protože se fumigant šíří na molekulární úrovní vzduchem nezdá se, že by ho včely dokázaly odvětrat:
Fumigace je způsob boje se škůdci pomocí účinných látek v plynné formě (molekuly ve vzduchu). Oproti aplikaci aerosolů (pevné nebo kapalné částice ve vzduchu) má plyn jiné vlastnosti. Největší výhodou je prostupnost molekul plynu do cílového substrátu (difuze) a naopak jeho unikání z něj. Aerosoly zůstávají v povrchových vrstvách. Účinnost ošetření fumigací je vynikající. V ošetřených materiálech nezůstávají po uplynutí určité doby po fumigaci žádné rezidua fumigantu.
Fumiganty jsou chemické látky, které se za běžných atmosférických podmínek vyskytují v plynné formě. Jedná se jedovaté látky klasifikované jako vysoce toxické (T+). Nejběžněji používaným fumigantem je fosforovodík. Další jsou nejrůznější zápalné dýmovnice, u kterých bývá účinnou látkou pyretroid (syntetická insekticidní látka). Tyto látky jsou zdraví škodlivé (Xn). Fumigaci smí provádět jen řádně školený pracovník.

Kyselina mravenci je snadno dostupna,navic kvuli ni nemusi nikdo schuzovat a pocitat kapky a pasky...Skromny tip:50 % vcelaru ani nevi jak takova odparna deska vypada,natoz aby ji pouzili,kdyz Svs nenaridi Gabon.Nez cekat na doporuceni,je lepsi okamzite na spad roztocu zareagovat...Jenom ze to by nase clenska zakladna musela prestat papouskovat moudra zhora a taky se naucit rozhodovat sama za sebe.Ne Svs,ale vcelar ma znat stav svych vcelstev,ne az mu nekdo oficialne nakuka co ma delat...Ale to snad prijde casem...JosPr

"Při léčení sama sebe také poslechnu lékaře a nevymýšlím blbosti."
---------------------------------------------------------

To je fakt, člověk by měl umřít spokojenej a nezatěžovat si zbytečně hlavu.

PS: to nebyl nejlepší příklad, proč se držet doporučení
:-D

Souhlasím, i když asi KM moc včelstvo nezatěžuje. Byla to ale reakce na čárlího, kterému se zdá, že fumigovat brzo, když tam je ještě plod je blbost.

Ahoj chtěl bych se zeptat jaká je ideální vlhkost smrkových desek na výrobu nastavku langstroth.Jde mi o to že mám ve stodole několik let přeschlé desky a bojím se aby pak nástavky venku a vlivem někdy velké vlhkosti v úle neboptnali,nebo se nezkroutily.Taky mám několik lipových desek na rámečky a ty jsou taky přeschlé (ve stodole v patře na seníku pod střechou,kde je i při slabém slunci velké horko ) Kolik by teda měla být vlkost řeziva, aby dřevo v tenkostěném úle už dodatečně nepracovalo ? Vlhkoměr si můžu pujčit.
Děkuji za rady
Pepek Langstroth3/4

Proč by to dělal, zbytečně tak zatěžoval včelstvo chemií I když je hodně takových kteří dají raději víc, pro sichr. Osobně takový postup odsuzuji. Hlavně se držím doporučení. Nejhorší jsou ti amatérští výzkumníci. Při léčení sama sebe také poslechnu lékaře a nevymýšlím blbosti.

pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 14.11.2011 13:50:18
> ----------------------------------------
> Myslíte, že každý včelař léčí KM nebo gabonem? Hlavně když to není nařízeno
> SVS pro danou oblast?


---------------

Jsou už nějaké informace o úhynech? Jsou zprávy z jihu, že tam kde to nechali na nařízeních a doporučeních SVS, tak jim ubylo včelstev.

No a tady u nás, jak je zřejmé z vyhlášky musí vyjít iniciativa od včelaře, ZO nesmí spát a reagovat a pak teprve veterina něco předepíše.

Perfektníé alibi pro SVS, takže nezbývá než výzkumničit.

U nás je to jako u některých doktorů: Dobrý den, co vám je a co vám mám předepsat?

:-)

Karel

Proč by to dělal, zbytečně tak zatěžoval včelstvo chemií I když je hodně takových kteří dají raději víc, pro sichr. Osobně takový postup odsuzuji. Hlavně se držím doporučení. Nejhorší jsou ti amatérští výzkumníci. Při léčení sama sebe také poslechnu lékaře a nevymýšlím blbosti.

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Kapoun <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 14.11.2011 13:50:18
> ----------------------------------------
> Myslíte, že každý včelař léčí KM nebo gabonem? Hlavně když to není nařízeno
> SVS pro danou oblast?
>
>
>

Myslíte, že každý včelař léčí KM nebo gabonem? Hlavně když to není nařízeno SVS pro danou oblast?

Díval jsem se na včelstva teď o víkendu, přes strůpkovou folii a odhaduji, že tak asi 70% včelstev ještě nějaký plod má. Já jsem druhé ošetření Varidolem ještě nedělal. Nejdřív ke konci týdne, podle stavu ve včelstev.

Bioritmus kladení ovlivňuje;
a) stáří matky
b) délka dne
c) a až pak denní teplota

pepan

--------------

Ovšem v letošním roce, stejně jako v 2007 je třeba vzíti v úvahu snahu včelstva vytvořit zimní generaci. V případě, že je ve včelstvu vysoká populace VD, je to snaha marná a dlouhým plodováním zrychluje destrukci včelstva.

V 2007 mi padali VD stejně intenzívmně po prvním aerosolu stejně jako po druhým. (říjen, listopad). Teprve o Vánocích nebyl spad. Odhaduji, že tam tehdy do poloviny listopadu byl plod.

Karel

Bioritmus kladení ovlivňuje;
a) stáří matky
b) délka dne
c) a až pak denní teplota

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: ??rl? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 16:46:52
> ----------------------------------------
> V tom je právě ta chyba.Proč 10° nad nulou.To jsou teploty kdy se ve
> včelstvech ještě dost klade,hlavně pak u mladých matek.Ten termín 10.10 nám
> asi navrhl někdo od polárního kruhu protože je nesmysl léčit včelstva při
> 10 nad nulou.Já nevím jak Vám ale mě okamžitě po zapáleni knotu jdou včely
> ven a tím je efekt víte kde!Tekže má pravdu ten přítel,který trefně říká
> práce kvapná málo platná.To zase nějaký referentík za dobrý plat chtěl být
> papažštější než papež.Zdravím
>
>
>

Z logiky předcházejícího , je pak pro včely snadnější dým a párry odvětrat, na rozdíl od aerosolu. Tento pak ulpí na včelách a ty jej zřejmě zanesou do vnitř chomáče.

Pepan

---------------
Odvětráváním se chomáč rozvolní a pak je otázka, jestli je v té době ve vzduchu nějaký nosič s amitrázem.

Z tohoto mi vychází nejlépe ten olej z Fureta, Zalu, Grifina.

Nitno říci, že aerosol ulpí nejenom na včelách ale i na plástech atd. Takže je amitrázem vše nalakováno.
Takže z hlediska kontaminace je to to nejúčinější, hned za nátěerem plodu. To jen aby jsme si nelhali do vlastní kapsy.

Karel

Z logiky předcházejícího , je pak pro včely snadnější dým a párry odvětrat, na rozdíl od aerosolu. Tento pak ulpí na včelách a ty jej zřejmě zanesou do vnitř chomáče.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: vsusicky <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: varidol
> Datum: 13.11.2011 23:52:45
> ----------------------------------------
> Sice to tvrdí naši výzkumníci, ale všude jinde kromě léčení včel je to
> přesně naopak. Kouř se dostane všude na rozdíl od aerosolu. Fyzikálně jsou
> kapičky aerosolové mlhy mnohem větší
> než u dýmu.
>
>
>